Sklářské výrobní techniky

Základní sklářské techniky používané firmou GLASSARTEP

RUČNÍ  TVAROVÁNÍ SKLA
Při ručním tvarování používá sklář píšťalu a další sklářské náčiní. Po výběru barvy skloviny, nabere sklovinu píšťalou a vyfoukne ji do žádaného tvaru. Může se foukat buď "z volné ruky" bez použití formy, nebo foukání "na pevno" do formy při současném otáčení píšťaly se sklovinou. Při zhotovování složitějších tvarů se musí sklovina před finálním vytvarováním několikrát zahřát. Opětovné zahřívání je nutné, když se k základnímu tvaru skla přidává část z jiného druhu skloviny (např.barevky).

BARVENÍ SKLA
Pro výrobu barevného skla jsou do skloviny dávány různé přísady. Například, pro výrobu zelené je třeba přidat oxid měďnatý, modré - oxid kobaltu. Různé přísady jsou i pro výrobu černé, hnědé, červené, oranžové, žluté a fialové barevky. Utavenou sklovinu je možné barvit v barvicích feedrech, v částech vanových pecí nebo barvicí přísady přidávat již do sklářského kmene k promísení.

PŘEJÍMÁNÍ SKLA
Přejímání je způsob výroby skla, kde vnější vrstva skloviny je jiné barvy než vnitřní vrstva. Vhodnou úpravou lze vytvořit "hloubkový efekt". Lze kombinovat, např. s malováním.

MALOVÁNÍ SKLA
Malování ručních výrobků se provádí ručně. Kromě běžných barev na sklo (keramických, organických) se pro docílení speciálních efektů používají preparáty z drahých kovů-zlata a platiny. Malované sklo se zpravidla vypaluje ve vypalovacích pecích s cílem stabilizovat barvu. Výrobky by se neměly mýt v myčce na nádobí.

BROUŠENÍ SKLA
Broušení představuje mechanické opracování skla (strojní či ruční) volnými nebo vázanými brusivy. Nejvhodnější pro broušení je olovnatý křišťál i když se občas brousí i sodo-draselné sklo. Olovnatý křišťál se užívá, protože je velmi čirý a méně křehký.